Na první pohled se zdá, že jde o jednoduchý právní spor. Jenže za případem mohou stát nejen paragrafy, ale i osobní stránka věci. Mediace může působit jako zbytečné zdržení, ve skutečnosti ale právě v tom často spočívá její největší přínos.
Mediace neklade zbytečné otázky
Nezasvěceným by se někdy mohlo zdát, že otázky, které během mediace padnou, jsou zbytečné. Je tomu ale přesně opačně.
Mediace nepokládá zbytečné otázky. Každý dotaz má svůj účel a zkušený mediátor ví, kam směřuje. Ptá se na emoce, motivace i potřeby – tedy na to, co se v soudní síni většinou neřeší.
Právě tyto „nepodstatné“ detaily ale často tvoří jádro sporu. Když se pojmenují a pochopí, otevírá se cesta k řešením, která jsou smysluplnější než jakýkoli rozsudek.
Protože účastníci nejsou jen právní případy. Jsou to lidé se svými příběhy, emocemi a potřebami. A někdy stačí, aby jejich příběh zazněl – a i složitý konflikt se dá uzavřít během hodin, místo aby se vlekl roky.
Mediace není o tom, udělat z lidí nejlepší přátele. Jejím cílem je pomoci jim vyřešit konkrétní problém, se kterým přišli.
Pro koho mediace není vhodná
Mediace není univerzálním řešením a rozhodně se nehodí pro každého. Pokud potřebujete vytvořit precedens nebo dosáhnout principiálního rozhodnutí, je vhodnější obrátit se na soud.
Stejně tak není mediace možná, pokud je druhá strana nedostupná nebo odmítá jednat, nebo když se jedná o záležitosti, o nichž nelze vyjednávat – například o bezpečnost dětí. A pokud vaším hlavním cílem je druhé straně „ukázat“ nebo ji potrestat, mediace vám také nepomůže. V těchto situacích je soudní řízení či jiné formy řešení sporu lepší cestou.
Více informací ze světa mediace najdete na www.kurzymediace.cz.
