Houby nejdříve v našem jídelníčku sloužily jako náhražka masa a zeleniny. Později však lidé empiricky vypozorovali jejich zdravotní účinky. V západní Evropě je prvním důkazem o využití léčivých hub nález plodnic březovníku obyčejného u mumie Ötziho z tyrolských Alp. V Číně je podle Materia medica zdokumentováno použití lesklokůrky lesklé již v roce 500 před naším letopočtem.
Největším producentem pěstovaných hub je Čína. V Číně je roční spotřeba na obyvatele 22 kg hub. Díky možnostem umělého pěstování hub dnes již není problém vyzkoušet účinky různých léčivých hub v podobě celých sušených rozemletých plodnic v různých doplňcích stravy. V Číně je například lesklokorka lesklá známá jako reiši oficiálně schválená jako podpůrný lék při léčbě rakoviny. Považují ji tam dokonce za cennější než ženšen, zejména proto, že má čtyřikrát silnější antioxidační účinek než tento vzácný kořen.
V Číně se reiši používala jako nejdůležitější součást terapie zvané fu-čeng. Tuto terapii můžeme přirovnat k současné západní imunoterapii. Nejedná se o léčbu konkrétní infekce nebo onemocnění, ale pomoc při obnově obranyschopnosti jako takové a vrozené síly organismu bránit se proti projevům různých chorob.
Odborník na výživu: Jak se stravovat, abychom byli v psychické pohodě?
Mezi důležité biologické látky v reiši patří také tzv. triterpeny, známé také jako ganoderické kyseliny, které houbě dodávají její typickou hořkou chuť. Působí protinádorově, protizánětlivě, antialergicky, snižují krevní tlak, zlepšují funkce jater a působí cytotoxicky na mnohé typy nádorových buněk. Užívání houby zpomaluje tvoření metastáz a také dokáže zmírnit nežádoucí účinky chemoterapie. Další významnou látkou je adenosin. Má příznivý vliv na zdraví cév a obecně na vegetativní nervový systém, který je spoluodpovědný za preventivní a léčivý účinek při migréně. Neméně zajímavé je organické germanium, které na sebe dokáže vázat těžké kovy a podporuje přenos kyslíku v krevním oběhu. Oproti zmiňovanému ženšenu obsahuje reiši až 6krát více germania.
