Poradíme vám, jaká je nejlepší prevence tohoto onemocnění. Jak se projevuje a jak jej lze diagnostikovat? Jaká je léčba?
Při určování rizika osteoporózy u konkrétního člověka hrají významnou roli zejména genetické faktory, kterým se však předcházet nedá. Přesto je možné ovlivnit vývoj kostí v mladém věku, jakož i rychlost jejich odbourávání ve starším věku – stravováním a fyzickou aktivitou. V rámci prevence bychom proto měli dodržovat tyto zásady:
Zajistit si výživnou stravu s dostatečným příjmem vápníku.
Dbát na dostatečný příjem vitamínu D.
Předcházet podvýživě, zejména vlivu drastických diet a poruch stravování na organismus.
Dbát na dostatečnou fyzickou aktivitu.
Vyhýbat se kouření i pasivnímu.
Vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu.
páteř, obratle, obratel, osteoporóza
vyvíjí se potichu a zpočátku nezpůsobuje žádné citelné potíže. S progresí onemocnění se mohou objevit bolesti zad nebo končetin, křeče zádového svalstva, celková únava a nechutenství, později i tvz. oblá záda (shrbení hrudní části páteře), ztráta tělesné výšky (o 1 až 3 cm) a/nebo zlomeniny již při malém tlaku, které nejčastěji postihují obratle páteře nebo krček stehnové kosti.
nemá žádné specifické vnější projevy, podle kterých by bylo možné ji odhalit, proto by měl navštívit lékaře každý, kdo má řadu rizikových faktorů onemocnění, zejména lidé nad 60 let. Lékař nejprve zhodnotí osobní i rodinnou anamnézu pacienta a podle potřeby doporučí další vyšetření:
Denzitometrické vyšetření – vyšetření hustoty kostní hmoty: je rozhodující vyšetření pro stanovení diagnózy osteoporózy. Jedná se o vyšetření kostní hustoty – BMD (bone mineral denzity). Lékaři dokáží díky němu zhodnotit zdraví kostí a odhalit problémy dříve, než se projeví. Nejčastěji se kostní hustota měří na páteři a kyčle. Výsledky se udávají v tzv. T-skóre, které je vyjádřením poklesu kostní hmoty v porovnání s průměrnou kostní hmotou zdravých 30letých jedinců stejného pohlaví.
Laboratorní vyšetření – zahrnují základní vyšetření krve a moči, jakož i doplňující specifická vyšetření.
